Škvoreckého knižní debut, román Zbabělci, způsobil ihned po svém zveřejnění rozruch. Otevřenost, s níž autor vylíčil konec války viděný očima dospívajících "pásků" na malém městě, přinesla svědectví natolik odchylné od oficiálního výkladu, že se román stal současně knihou plamenně zatracovanou (režimními kritiky) i nadšeně vítanou (čtenáři). Jistě, její hrdina, bývalý gymnazista a jazzový hudebník Danny Smiřický, vykoná během květnového povstání řadu odvážných činů pro vlast, ryzost jeho počínání však částečně kalí skutečnost, že za vším nestojí pouze vznešené ideály, ale také obyčejná mužská touha zalíbit se ženám. Během osmi klíčových jarních dnů stihne Danny zničit německý tank a přivítat Rudou armádu, přesto si najde čas i na milostná dobrodružství. Právě snaha o neschematický, patosu zbavený pohled na historické události je jednou z předností této výjimečné prózy. V duchu Hemingwayova výroku, že "spisovatelovým řemeslem je mluvit pravdu", které si Škvorecký zvolil jako motto knihy, pak lze nahlédnout i další z rysů románu, jímž spisovatel ve své době šokoval snad ze všeho nejvíce - totiž jazyk. Nikoliv jazyk literátsky nudný, ale živý, autentický, nespisovný, odposlechnutý z reálných rozhovorů. Jazyk, který je stejně svobodný jako jazz. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz