Kniha, přinášející výsledky mnohaleté kolektivní práce pětičlenné skupiny orientalistů (Věry Kubíčkové, Dušana Zbavitele, Zlaty Černé, Miroslava Nováka a Ludmily Motalové), se snaží o vymezení nejcharakterističtějších rysů několika asijských literatur v údobí, kdy se poprvé ve svých dějinách dostaly do těsnějšího kontaktu se západní, především evropskou kulturou. Autoři sledují, k jakým obratům, symbiózám a formám adaptace přitom došlo v perské,bengálské, čínské, japonské a arménské literatuře. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR