Románová skladba o životě t. zv. "pravého" dona Juana (na rozdíl od Tirsova dona Juana Tenoria), jímž byl hrabě Miguel z Manary. Žil v letech 1626-1679 ve Španělsku Filipa IV., jehož vláda byla dobou "ostrých protikladů jesuitského pokrytectví a nesmírné rozmařilosti panstva, dobou barokní tmy a nedýchatelného dusna inkvisice" (J. Toman). S duší plnou rozporů chce don Miguel poznat absolutní lásku, nachází však ve své společnosti přetvářku, lež a pokrytectví. Nesmírné bohatství mu dovoluje hnát se sobecky za soukromým štěstím, ničit životy a rodinné štěstí žen; ani stát a inkvisice se neodváží proti němu vystoupit. Teprve v bolesti nad smrtí ženy, která splňovala jeho představy, si uvědomuje zlo, jež napáchal, a stává se řádovým bratrem. Seznamuje se blíže se životem chudiny a osobní utrpení ho naučí vidět bídu druhých. Věnuje celý majetek na postavení nemocnice a nachází své životní štěstí v práci pro zubožený lid. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR