Velmi zdařilé autobiografické vyprávění podává obraz nejen o hercově životní cestě, je především bezděčným zamyšlením nad herectvím jakožto povoláním, nad smyslem všeho, co člověk v životě udělá i prožije, divadlo tu dominuje úplně všemu. Detailní vzpomínky na útržky vlastních hereckých pokusů, setkání, otevřené pohledy do herecké duše a povahy, aniž by se vypravěč přiblížil hranici bulváru, a jen tak jaksi mimochodem české dějiny druhé poloviny 20. století. Kniha má hodnotu dokumentu a čte se jako dobře napsaná beletrie. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze