Román dvojice italských autorů se odehrává ve vyhlazovacím táboře a vypráví o setkání židovské holčičky a důstojníka SS, v němž ještě neodumřely poslední zbytky lidskosti. Německo 1943. Hans Heigel, důstojník posádky SS v městečku Osnabrück, nechápe agresivitu, s níž se jeho země vzpamatovala z první světové války. Přesto ho strach z postihu jeho rodiny i život v malém městě, vzdáleném od hrůz fronty a koncentračních táborů, přesvědčily, aby si svoje myšlenky nechal pro sebe. Důležitější je starat se o manželku Ingrid a milovanou dceru Hanne. Jak dlouho však může člověk přehlížet vlastní hodnoty jen proto, aby mohl vést nudný nerušený život? Hans to pochopí, když ho potká ta nejhorší tragédie, která se může přihodit otci, a současně zjistí, že byl převelen do vyhlazovacího tábora v Sobibóru. Najednou už nemůže zavírat oči před hrůznými skutky, kterými se špiní pověst Německa. O to víc, když mezi vězni odsouzenými ke smrti v plynové komoře potká Leu, židovskou holčičku navlas podobnou svojí dceři Hanne. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze