Klasické dílo české literatury detailně líčí dramatické období vrcholící protireformační moci ve 20. letech 18. století v Praze a na Skalce u Opočna.Mezi těmito místy se pohybují hlavní hrdinové - skalský regent a rodina myslivce Machovce, trestaného jezuity za přechovávání českých knih. Z jejich rozhodnutí je jeho dcera Helenka dána na převýchovu do domu pražského sládka, kde se zamiluje po čase do jeho syna. Láska mladých lidí narazí na odpor bohaté katolické rodiny a dívka se posléze vrací zpět k otci, aby ho provázela do emigrace. Pochmurný závěr je v souladu s celkovým zaměřením knihy, v níž se autor soustředil na detailní vykreslení obrazu české společnosti v době baroka a popisu její morální krize. Zdroj anotace: NKP