Láska může být hluboký cit, který přestojí veškeré nástrahy života a dožije se pětasedmdesátiletého výročí svatby, stejně jako letmé gesto, jedno slovo, hluboké přátelství bez očekávání nebo oční kontakt dvou cizích lidí. Robert Fulghum se svými čtenáři od toho nejmladšího, osmiletého, až po nejstaršího, osmadevadesátiletého, ukazují, že nikdy nemůžeme mít právě tu lásku, jakou chceme - jenom lásku, kterou někdo dává. A jedině ta láska, kterou doopravdy žijeme, je opravdová.