Rozsáhlá knižní prvotina ostravské básnířky, bývalé členky brněnského Národního divadla Michaely Orsi, byla napsána většinou v průběhu roku 2018. V mnohdy skrytém rýmovaném tvaru, ale vždy s citem pro rytmický takt a v poklidném tempu plynou verše Michaely Orsi v řečišti naplněném nostalgickou linkou, bolestí i smutkem nad vztahovými komplikacemi, ale i erotickými náznaky. Básnířka volí citlivý civilní tón, její básně jsou navíc komponovány jako vypjatá korespondence adresovaná blízkému člověku. Autorce rovněž nejsou cizí přírodní motivy, víra a naděje, na druhé straně je tu ono vnitřní a v titulu podchycené "napětí něžného třesku", které může vyústit jak do euforie, tak i do hlubokého zklamání. Z poezie lze cítit něžné rozechvění, jež je ovšem konfrontováno s citovou nestabilitou, s vědomím, že "tančíme na sopkách", které kdykoli mohou zavelet k zhoubnému útoku. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze