Kniha na větším množství původních dobových fotografiích doplněných textem ukazuje složitou politickou situaci v tehdejší Evropě. Prvotní válečné akce vznikly na území Balkánu. Byly to osvobozovací boje s Turky. Zúčastnili se jich Řekové, Albánci, Srbové, Rumuni, Bulhaři a další. Vzápětí se tito bývalí spojenci poprali mezi sebou o území dobitá na Turcích. Na základě těchto bojů mezi Balkánci byly vymezeny nové hranice států. V Evropě potom nastalo krátké období relativního klidu. Na tomto klidu ale neměli zájem vysocí armádní hodnostáři, tajné služby ani velkopodnikatelé. Dá se říci, že nejvíce se angažovalo vilémovské Německo. To značně ovlivňovalo i jeho spojence Rakousko-Uhersko. V něm se čím dále více prosazovali Maďaři. Císař František Josef II ani jeho následník František Ferdinand neměli zájem na válečném konfliktu. Dá se úspěšně předpokládat, že tajné služby Německa a Rakousko-Uherska zosnovaly ve vzájemné spolupráci úspěšný atentát na Ferdinanda. Využily k tomu členy radikální srbské skupiny. Je rovněž zajímavé, že atentát byl realizován v místě přímo prolezlém policejním špiclováním. Při atentátu byl zabit Ferdinand i jeho manželka Žofie. Atentátníky policie zatkla. Následně Rakousko zaslalo Srbsku záměrně velmi tvrdé požadavky, které Srbsko nemohlo přijmout. Německo potvrdilo Rakousku, že v případné válce proti Srbsku bude stát na jeho straně a bude jej podporovat. Tak vlastně započala 1. světová válka, do které se postupně zapojovaly další státy. Dalším státem, se kterým Rakousko a Německo vstoupily do války, bylo carské Rusko. V Haliči Rusové nejprve způsobili Němcům a Rakušanům několik porážek a posléze se tam fronta stabilizovala. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz