Kniha přináší vhled do problematiky autoregulace dětí a mladistvých žijících v první fázi své životní dráhy v institucionálním sociálním prostředí. Tedy prostředí, které se zásadním způsobem liší od přirozeného sociálního prostředí tvořeného orientační nukleární či rozšířenou rodinou. Za institucionální sociální prostředí v případě nezletilých dětí a mladistvých považujeme prostředí formálních organizací původně společností zřízených k zajištění pomoci dětem a mladistvým, kteří vyžadují mimořádnou podporu ze strany společnosti. Jedná se o organizace zajišťující služby určené pro děti a mladistvé, o něž z různých důvodů nemohou pečovat jejich biologičtí rodiče. Konkrétně k nim v České republice řadíme především dětské domovy a výchovné ústavy. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, příspěvková organizace