Cesty po vzdálených či neprobádaných zemích byly v devatenáctém století, z něhož je většina próz v tomto souboru převzata, vykonávány především z ekonomických či politických důvodů, méně již za účelem rekreačního pobytu. Touha pochopit tyto často exotické končiny zároveň jitřila fantazii mnoha tvůrců, kteří se pokoušeli tyto neznámé krajiny zakomponovat do svého díla, přičemž je poznali pouze zprostředkovaně. Tak je tomu třeba u Josefa Kajetána Tyla, jenž svou povídku Tetera situoval do prostředí kozáckých osad na řece Donu, nebo dnes již u téměř zapomenutého žurnalisty Serváce Hellera, jehož Chánova dcera je převyprávěním historické pověsti, odehrávající se na krymském území. Z dalších významných autorů, kteří jsou v tomto výboru obsaženi, lze jmenovat publicistu Josefa Holečka, z jehož díla vyčnívá rozsáhlá románová kronika Naši. Ve zde vybraném příběhu čerpá námět z kultury balkánských národů, Jan Neruda tu zase popisuje dojmy z pouti po stopách antického starověku a Karel Čapek zaujme neobvyklým zpracováním robinsonského motivu. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz