Novela, po prvé uveřejněná v r. 1911, je nejzávažnější sociální prózou významného ruského spisovatele, který byl v r. 1936 vyznamenán Nobelovou cenou. Bunin podal v této "prozaické básni plné žalu a tvrdé, příkré otevřenosti" otřesné záběry z ruského vesnického života na počátku tohoto století. "Syrové obrazy hladem zdivočelých a zaostalých rolníků, zbohatlých a bohatnoucích vydřiduchů a zchudlých šlechticů ze strastiplné doby po porážce revoluce 1905 střídají se tu s lyrikou stesku a melancholie, s mlhavými a nekonečně smutnými sceneriemi ruské stepi a širokých dálek, s poesií tamějších lidových zvyků, průpovídek a písní." Jako všechna Buninova díla vyniká i tato povídka formální precisností a bohatým kultivovaným jazykem. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR