Využití trhů k dalšímu přerozdělení hodnot, jako je zdraví, vzdělání, veřejná a národní bezpečnost, trestní soudnictví, ochrana životního prostředí, odpočinek, rozmnožování a další společenské statky, bylo před třiceti lety takřka neznámé. V dnešní době je pokládáme do značné míry za samozřejmost. Důvody obav, že společnost spěje do stádia, kdy bude vše na prodej, jsou dva: nerovnost (pokud jsou všechny cenné věci na prodej, pak je dostatek peněz klíčový) a možná ztráta hodnoty věcí (tím, že na cenné věci v životech bude nalepena cenovka, mohou být jejich vnitřní hodnoty zničeny). K rozhodnutí, kam tržní chování patří a kam ne, je třeba rozvážit, jak ocenit morální, etické i politické problémy. Pokud k tomu nedojde, tržní ekonomika se cele promítne do tržní společnosti, kde budou společenské vztahy vybudovány na tržním principu. Trh neposuzuje morální kvality a debata o morálních omezeních trhu by společnosti umožnila rozhodnout, kdy trhy slouží veřejnému blahu a kam naopak nepatří. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz