Obsáhlá publikace z pera známého hudebního publicisty Vladimíra Vlasáka je v podstatě plnohodnotnou kronikou českého písničkářství a folku. Mapuje historii tohoto specifického žánru, který u nás pevně zapustil kořeny a vyplul na povrch v 60. letech 20. století, kdy se na scéně objevili Karel Kryl, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta a skupiny Spirituál Kvintet nebo Rangers. V té době byli naši domácí folkaři ještě poměrně dost ovlivněni svými především americkými vzory, ale zároveň už slavili úspěchy se svým vlastním repertoárem a folkové scéně se dařilo. Vzniklo sdružení Šafrán, konaly se první ročníky festivalu Porta atd. Poměry v následujících 70. letech písničkáře notně skříply a některé donutily i k emigraci. Většině ostatních nezbylo, než se stáhnout na neoficiální scénu, díky čemuž sice stoupala jejich prestiž u fanoušků, zároveň ale také hrozily perzekuce ze strany státní moci. V 80. letech se situace zklidnila a písničkáři se pomalu začali znovu objevovat v oficiálních médiích, nastoupila nová generace (Jaromír Nohavica, Pavel Dobeš, Karel Plíhal). Vše vyvrcholilo sametovou revolucí v listopadu 1989, kdy se z emigrace vrátili Kryl a Hutka a společně s dalšími kolegy se stali národními hrdiny, kteří svými koncerty podpořili politické a společenské změny v Československu. Zde kniha končí a nastiňuje, že po změně režimu folk rozhodně neutrpěl umělecky, ale ztratil kouzlo tak trochu zakázaného ovoce. Publikace obsahuje černobílé fotografie. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz