První kapitola Dějiny přináší málo známé informace o židovském sídlišti na levém břehu Vltavy, zprávy o pohybech Židů v Evropě či rekonstrukci stavební situace pražského Židovského Města v průběhu staletí až do asanace ghetta. V kapitole Jak žilo pražské ghetto se čtenář seznámí s židovskými tradicemi, zvyky a obřady, s proměnami kontaktů mezi Židy a jejich křesťanským okolím. Osobnosti pražského ghetta jsou pestrým defilé postav od méně známých až po ty nejproslulejší, které se proslavily a obohatily ghetto duchovně i materiálně. Představu o již neexistujících i zachovaných stavbách Židovského Města přináší kapitola Pražské synagogy. Názorný popis těcho budov je konfrontován s architekturou křesťanskou. Náhrobní kameny, nápisy a z nich vyčtené osudy jsou obsahem části Starý židovský hřbitov. Náhrobní nápisy plasticky zrcadlí zašlý svět židovské Prahy. Poslední kapitola Synagogální umění seznamuje s jedinečnými památkami shromážděnými a vystavenými v pražských synagogách a v Židovském muzeu, včetně jejich použití při výročních židovských svátcích. Je v ní vzpomenuto i umělců, kteří se ghettem inspirovali a jejichž zásluhou nezhaslo beze stopy. (Ze záložky). - Prameny. Výběr z literatury. Rejstřík jmenný a věcný. 187 vyobrazení. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze