Vyvrženci, zlodějové, vrazi a jiní představitelé osamělců, které společnost vyhostila ze svých řad, bojují se světem okolo a hlavně se strachem ze smrti. Jejich úzkost roste do nesnesitelných rozměrů, bolest a děs vede k zoufalému činu či zločinu. K vraždě, žhářství, ke zničení objektu, který se zdá být příčinou všeho neštěstí, který dráždí chorý rozum i smysly. Uprostřed vší bídy a hrůzy objevují se však i momenty lásky, citu, šťastné vzpomínky, tragičtí zločinci jsou v jádru lidmi, ubohými, politováníhodnými. Ryzí existencionalismus, dobře srozumitelný, drastický i poetický. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze