"Spisovatel a básník lidu Vysočiny, pravý básník kraje pelhřimovského, vyvolený opěvovatel tichých krás kraje pod pohádkovým Křemešníkem ..." Takto je v antologii charakterizován Stanislav Augusta. Pravidelné, hluboce procítěné verše jsou věnovány Vysočině, básníku Petru Bezručovi, rodičům a prostému a strádajícímu lidu rodného kraje a země. Próza je souborem vzpomínek, dokumentujících sociální poměry za první republiky a přinášejících i lyrický pohled na půvabnou krajinu Vysočiny. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR