Svéživotopisný román německo-švýcarského spisovatele-realisty líčí životní osudy umělce, malíře-krajináře, který vyrůstal s matkou vdovou v tísnivých poměrech švycarské dědiny v letech ponapoleonské restaurace. Probírá se svýmidětskými náboženskými i smyslovými představami a náladami mládí, rozvíjejícího se pod mocí aristokracie a duchovenstva v zemi. Slunným humorem protepluje své hloubání a umělecké tápání na bludné pouti za uměním v bavorském Mnichově.Obraz bohémského prostředí města před půlí min. stol. je ironicky zaostřené proti šosákům. Nepodařilo se mu tam vyniknout a vrací se posléze jako ztroskotanec do rodného místa. Román končí smírným závěrem láskou k dobré ženě a pracíve veř. úřadě. Keller, pozorný účastník politických událostí své doby, stopuje jako radikální demokrat vliv evropských revolučních prvků na vyvoj své domoviny před r. 1848. Jeví se jako zastánce svobody a zásadní odpůrce mohutnícíhovelkokapitálu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR