V knize se střídají tři vypravěči: otec-lampasák, dospívající dcera a syn-vášnivý až úchylný glosátor všeho, co se kolem něj odehrává. Právě v jeho vyprávění se nejvíce prosazuje Vieweghova pověstná groteskní nadsázka, pod níž ovšem vykukují závažné tóny. Nevěra, rozpad manželství, následná traumata dětí i dospělých, zranění, která řeší každý po svém... Román s proplétáním časových rovin i vypravěčů není jen výpovědí o střetech dvou generací, ale naznačuje i nekonečný koloběh generačního prolínání. Ať děti revoltují sebevíc, vždy se nakonec začnou podobat svým rodičům. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně