Hruškova poezie je doslova zabydlena v prostorech rodinných domků či bytů, kde zdánlivě prosté věci dosahují při bližším zkoumání až metafyzických účinků. Svým osobitým viděním dokáže autor uchopit a popsat vnitřní napětí, vznikající v jednotlivých buňkách bytového sektoru: tak je tomu například u rozkrojeného melounu v kuchyni, při závanu větru v ložnici apod. Osobitost této poezie tkví ve sdělení, že i věci prosté a samozřejmé nás stále mohou něčím novým překvapit. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze