V této knize autor zevrubně popisuje život v Tibetu, některé místní nauky a autorovy zážitky z dětství až do doby, kdy v 18 letech, po nejvyšším zasvěcení, opustil Tibet. Zajímavě je v této knize popsána operace, která posílila Rampovy jasnovidné schopnosti. "Mediální rozruch, který Rampu obklopil po vydání Třetího oka, vyústil v roce 1957 ve výslech vedený Scotland Yardem, který po Rampovi požadoval tibetský pas a povolení k pobytu. Rampa pochopitelně žádný tibetský pas neměl, natož povolení k pobytu. Nedlouho po tomto vyšetřování přesídlil do Irska a později se usadil v Kanadě. Pátrání po Rampově pravé totožnosti však pokračovalo z iniciativy Marca Pallise. Vyšlo tak najevo, že Rampova minulost je mnohem méně vzrušující, než jak ji popisuje ve svých knihách. Lobsang Rampa, občanským jménem Cyril Henry Hoskin (1910 - 1981), namísto ve Lhase prožil své dětství v anglickém Plymptonu. Jeho otec Joseph vedl obchod s instalatérskými potřebami, kde Cyril občas vypomáhal. Vystřídal několik zaměstnání, za války obchodoval s lékařskými potřebami a poté jistou dobu pracoval jako úředník ve firmě poskytující korespondenční kurzy. Po válce si začal říkat dr. Kuan-Suo, v padesátých letech snad pracoval jako fotograf. Mohlo by se zdát, že diskuse o autentičnosti Rampova díla bude uzavřena. Autor v Tibetu nikdy nebyl, neuměl tibetsky a mnohé, co o Tibetu a tibetském buddhismu napsal, neodpovídá skutečnosti. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU