V líčených snech dokázal autor, který se již dříve nechával inspirovat svými drogovými halucinacemi, sugestivně zachytit posunutou realitu, detaily, či atmosféru nadreálna, v níž se člověk -z logiky snu- ničemu nediví. Sny pouze popisuje - někdy podrobně, jindy jednou větou tak, jak mu zůstaly ve vědomí - nesnaží se o jejich výklad. Občas mu však evokují určitý zážitek, který vylíčí se stejným nadhledem jako sen. Čtenáře tak dostává na neurčitou hranici mezi snem a bdělým stavem, nechává jej zde plout a v půli cesty jej znepokojeného opouští. Mladistvě sebestředný, nekonvenční a ne vždy jednoduše srozumitelný text jen z dat, zážitků a jistého zkušeného odstupu dává vědět, že jej napsal autor více než osmdesátiletý. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz