Sbírka tří próz je prvním pokusem V. Müllera o návrat do literatury. Prvá novela (Čtyři litanie za otce) je především vzpomínkou na autorův dětský vztah k otci, vyznáním lásky k tomuto dobrému a tvrdým údělem obtěžkanému člověku. Druhá (Nezmapované hájemství) se více zaměřuje na autorovu matku a třetí (Epizoda) autobiograficky zaznamenává nejtěžší chvíle života v gestapáckém vězení. Spisovatel používá kultivovaně moderního vyjádření v kombinovaných nepřetržitých větách. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR