Kniha boří letitý mýtus o tom, že Franz Kafka svým dílem předpověděl holocaust. Naopak Kafkovo dílo reflektovalo jeho psychický stav, který se změnil pouze na jediný poslední rok jeho života. Autor studie jej diagnostikuje jako neurotickou depresi provázenou mateřským komplexem (tzv. puer aeternus) a projevující se hypochondrií a pocity méněcennosti. Autor se dokonce domívá, že Franz Kafka byl impotentní. K těmto diagnozám dospěl psychoanalytickým rozborem Kafkových snů popisovaných v jeho Denících a výkladem postřehů Kafkova životopisce Maxe Broda. Publikace je provázena poznámkovým aparátem odkazujícím jak na Kafkovo i citované Brodovo dílo, tak i na spisy psychoanalytiků (zvláště C. G. Junga), a je doplněna přehledem použité literatury. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz