Čtyři volně spjaté prózy, v nichž autor vychází z jakýchsi konečných situací a dějů, jež skýtá zmíněná kronika z meziválečného období, a na jejich téma vytváří zpětně příběhy vlastní, které jim předcházely. V. Steklač, jehož prózu řadí kritika „do průsečíku hrabalovského a drdovského vyprávění“, zde nezastírá radost z vyprávění, odhaluje však i realitu maloměstského života a tragikomiku jeho postav. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz