Autorčiny básně jsou vlastně jakýmisi lyrickými deníky, v nichž je neomylně zakotveno vědomí sounálažitosti se zemí, kterou musela nedobrovolně opustit, na druhé straně však i vnímání zprvu trpké, později umírněné exilové přítomnosti. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze