Osm příběhů (o stavebnících hradu Karlštejna, o řece Berounce, o veleptáku Kuhánovi, o karlštejnských ďáblech, slepci, svatbě, purkrabce a dvanácti bílých pannách) převyprávěl autor moderně, avšak s jazykovým citem, který těží ze znalosti archaických podob české řeči. A pak se ještě v závěrečné kapitole zběžně pozastavuje u některých karlštejnských pověstí "slovem lidí dneška". V poznámkách jsou odkazy na faktické podklady. Výběr zkazek se orientoval k těm událostem, "které se týkají širšího hradního areálu, tedy hradu i podhradí". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR