Jaroslav Strnad odpovídá na otázky Františka Strmisky a postupně tak před námi defilují jeho pestré životní osudy. Jen ve stručnosti: odbojová činnost za protektorátu, koncentrační tábor Dachau, krátká svoboda, komunistické vězení, útěk do Německa, uprchlický tábor Valka ... a konečně Svobodná Evropa a pak už usilovná a plodná literární, kulturní a redaktorská práce. František Strmiska pohlíží na svět s nadhledem a ironií, jeho soudy o lidech, historických událostech i o žhavé současnosti jsou často nelichotivé, ale přesné, vyslovované s oprávněným sarkasmem člověka, který měl v přelomových momentech vždy sílu a odvahu zachovat si rovnou páteř. Jeho postřehy, formulované precizní češtinou, jsou originální a dokáží být objevné a překvapující i při popisu situací, které v poslední době defilují zejména v memoárové literatuře velmi často (nacistické a komunistické vězení atd.). Pro ty, kteří v socialistickém Československu pravidelně ladili Svobodnou Evropu, bude zajímavé vzpomínání na nepříliš idylické poměry v této rozhlasové stanici. Ale i zde autor vzpomíná bez zloby a s příjemně působící životní vyrovnaností, která ostatně prýští z celého textu. Velmi dobrá kniha, intelektuálská v tom nejlepším slova smyslu - osvěžující svými soudy i jazykem, bez zášti, sebevzhlížení a grafomanského balastu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze