Modernita zrodila kriteria redukující náboženství na víru v neuvěřitelné. Věřící se pokusili přizpůsobit víru moderním normám uvěřitelnosti nebo modernitu naprosto odmítli. Sekulární část společnosti na vzniklé dilema reagovala vytvořením absolutního kulturního principu (kolektivismus, konformismus). Zatímco kolektivismus se prosadil v komunismu a fašismu, konformismus se usadil v kapitalismu. Tento triumf sekulárního modernismu inicioval vznik nové filozofické a kulturní pozice: existencialismu. Existencialismus vymezuje základní otázky vztahu jednotlivce a Boha či vesmíru a vychází z odporu k metafyzickým jistotám západní teologie. Tillich zde nachází kořeny odvahy, kdy lidská bytost našla sílu existovat jako individuum, které však svoji poslední jistotu může čerpat výlučně z absolutní víry. Absolutní víra zosobňuje odvahu, zahrnující radikální pochybování o Bohu a transcendenci teistické myšlenky Boha (tzv. víra v Boha nad Bohem). Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze