Marvanova poetika se snaží maximálně využívat kontrastu - autor se pohybuje mezi dnem a nocí, ve skutečném světě a nekonečném vesmíru, ve zhmotnělém prostoru nebo v čase. Na jedné straně umí postihnout všední hovory lidí, na druhé se pak pokouší nalézt cestu ke svému vlastnímu nitru, své vnitřní krajině. Právě v této oblasti dosahuje Marvan nejsilnějšího účinku. Zachycuje totiž své obavy a úzkost ze života v nekonečné prázdnotě světa a zároveň hledá způsob, jak tomuto strachu čelit. Jeho texty jsou psány civilním, nepatetickým jazykem, zvýrazněným pravidelně se opakujícími konotacemi určitých slov. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz
Loading…
Number of the records: 1
openseadragon
This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about
how we use cookies.