Svědek svého času, lucidní pozorovatel, tlumočník i kritik starých i nových hodnot, statečná v úmyslu, aby zůstala sama sebou a při tom všem se pokusila vysvětlit i tu nejintimnější část své osobnosti, pátrá po jedné z nejtěžších odpovědí - o vztahu jedince k velkým společenským událostem. Mira Marković se prezentuje v DENÍKU jako autorka citlivá ke kouzlu slova, je schopna mít ráda obyčejný strom, který nepatří ani do dějin a není ani jedinečný, umí rozpoznat "sentimentální vitalitu vodních lilií". A při tom je autorkou analyzující politickou realitu s jemnou jasnozřivostí kritika a i z epického zorného úhlu popisuje "ošklivou stránku jihoslovanské noci". Tímto způsobem spojuje politiku, etiku i poezii. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU