Samotný titul záměrně navozuje evokaci na cyklus básní Ivana Blatného, k jehož odkazu se autor nepochybně hlásí. Stejně jako Blatnému je i Stöhrovi vlastní spřízněnost s Brnem; i on se pokouší zachytit atmosféru tohoto města jemnou melancholickou linkou. Jako v předcházejících pracích i zde hledá autor to lepší a ušlechtilejší v nitru člověka. Vyhledává dále pocity stálých a trvalých vztahů, na druhé straně však objevuje i jejich hluchá místa, která lze jen velmi obtížně odstranit. Jedním z dominantních prvků tohoto souboru je pak autorova snaha popsat pomíjivost lidského života. Toto téma rozvíjí například v intimních dialozích, ve vzpomínkách na různá setkání nebo i v ohlédnutích za místy, která důvěrně poznal. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz