Osobně laděné eseje autora, první a částečně i druhé poloviny tohoto století (který příliš nezapadal do oficiálních pokrokových proudů čínské literatury), v nichž ztvárňuje čínskou realitu výrazně subjektivním pohledem. Esej je mu prostředkem, jímž dokáže velmi plasticky zachytit a komentovat viditelné i skryté události doby i svého života a objevovat hlubší souvislosti. Obzvláště svět dětství a dětí je mu inspirací pro čistší a přirozenější pojímání světa blízké tradičnímu budhistickému. Ovšem i jeho společensko-kritické či pouze vzpomínkové eseje nám odkrývají taje čínské společnosti tradiční i nové, jejích zvyklostí i jejího chápání světa a mezilidských vztahů, které je pro nás stále ještě záhadné a v mnohém i cizí. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze