Mamin-Sibirjak (1852-1912), největší uralský spisovatel před revolucí, ilustruje ve většině povídek tohoto výboru život dětí za carismu. Vypráví o chlapcích, kteří využili svátečního volna, kdy se ve fabrice nedělá, a vydali se za zeměpisnými objevy: o "malém uhlíři", toužícím vysoko v horách po matčině péči. Těžký je úděl děvčátka probouzeného tovární píšťalou: jaký div, že hrdina další povídky, do úmoru točící brusičským kolem, padá vysílen, a že Prošekživitel, jiný sedřený chlapec, umírá pod vadným parním kotlem. O objevu, obrátivším se proti lidu, vypráví povídka "Dědečkovo zlato". - Umělecky i lidsky silné dílo Sibirjakovo působí především kontrastním obrazem zuboženého a zaostalého lidu a obrovského bohatství země. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR