Současný německý teolog rekapituluje poznatky o životě, interpretuje konkrétní pojednání i ústřední problematiku ideového systému (např. Bůh, svět, duše) a odhaluje vliv (např. Suso, Fichte, Hegel, Schopenhauer, Nietzsche, Rosenkranz, Jung, Heidegger, Bloch, Fromm) novátora scholastiky. Eckhart odlišuje absolutní trvalé bytí Boha a proměnlivé bytí stvořených věcí. Ze všeho stvořeného má k Bohu nejblíže člověk, jehož myslící duše má boží prazáklad. Tento princip přivádí lidskou bytost k mystickému sjednocení s Bohem a umožňuje určitou autonomii v oblasti poznání i morálky. Zniternění prožitku scholastikou podloženého učení o společenství s Boží existencí. Snaha o propojení teorie a mystického prožitku... Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz