"Do tří hlasů" je 3. díl trilogie. Husitské hnutí roste, zabírá nové a nové vrstvy. I tu doznívá ještě mnoho z toho, co bylo jádrem prvních dvou dílů. Jan z Jenštejna je poražen tak dokonale, že si nikdo ani nevšímá jeho odchodu ze země. U Václava vystupuje do popředí jeho nestálost, vrtkavost. Ale ani páni nemají již přes všechnu vnější zpupnost tu sílu, která by byla s to zarazit proud dějin. Daleko důležitější složkou jsou zemané, nižší šlechta, utiskovaná pány, která má tedy daleko blíž k lidu než k panské šlechtě. Zajímavou postavou je tu Žižka. Historický Žižka vystupuje až r. 1419, ale Jirásek si jeho mládí skvěle a pravdivě vykonstruoval. Dále vystupují do popředí města: Praha, Budějovice. V 3. a závěr. díle zachycuje již Jirásek počátky činného odporu. Končí velkým vítězstvím, jakým nesporně bylo vybojování tří hlasů na pražské universitě. Dekretem Kutnohorským se uzavírá doba příprav a co potom přichází, to je už zcela jiný svět. Je to svět nejvyššího rozmachu husitství. Po "Mezi proudy" přichází "Proti všem". (Z doslovu Z. Nejedlého.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR