Práce navazuje na autorovu monografii o Jakubu Arbesovi z r. 1946. Tentokrát šlo K. Krejčímu především o to, aby "pevné začlenil Arbesovu tvorbu do společenského kontextu doby, ukázal, jak jeho dílo z dobových podmínek vyrůstá, jak na ně reaguje a jaké je jeho místo v celkovém vývoji českého života", a dále aby vysledoval "souvislosti českého národně osvobozeneckého hnutí a hnutí dělnického proletariátu, protože právě zde je klíč k Arbesovi a jeho dílu". Zvláštní pozornost věnuje soudobé žurnalistice a zejména novinářské činnosti Arbesově, která byla "otevřeným a nekompromisním bojem proti oportunistické politice české buržoasie". Rozborem ideového obsahu Arbesovy prózy dokazuje autor, že Arbes patří k našim kritickým realistům. I v romanetech, líčících děje složité a fantastické není Arbesovi záhadnost účelem, nýbrž prostředkem ke kritice zlořádů tehdejší společnosti. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR