Hrou Jan Žižka (premiéra 1903) A.J. po prvé v jevištní tvorbě obrátil svou pozornost k zpodobování velkých obrazů národních dějin: v dramatu jsou líčena vrcholná léta husitské revoluce. "Význam Jiráskova Žižky tkví v tom, že tu autor zachytil již i třídní podstatu hnutí a jeho jednotl. frakcí ... Představiteli reakce tu nejsou pouze katolíci, nýbrž katolíci, kterými jsou: král, vysoká šlechta, a Řím, representovaný vysokým klerem. Podle společenského postavení jsou diferencovány i strany husitů: Nejkompromisnější jsou páni pod obojí, ... kolísavci, oportunisté jsou zámožní pražští měšťané a mezi nimi především universitní profesor Křišťan, jako hnutí lidové, i když velmi široké základny, je charakterisováno Žižkovo vojsko, nejrevolučnější, nejradikálnější je pražská chudina v čele se Želivským ... Jan Žižka je nám dramatem národní solidarity. Ne však jakékoliv solidarity, nýbrž solidarity všech pokrokových, revolučních sil proti všem, kteří jsou nebo se stanou nepokrokovými a protirevolučními." (J. Pokorný.) Vhodné jen pro několik našich největších scén, jež mohou dostát technickým a obsazovacím požadavkům hry (80 m., 15 ž., kompars.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR