Románová prvotina německého (v NDR žijícího) spisovatele polského původu, poctěná cenou Heinricha Manna. Autor, který šest let svého dětství strávil v ghettu a v koncentračních táborech, zavádí do polského ghetta v době druhé světové války. Vypráví o jeho nehrdinských hrdinech, o drobných lidech, kteří nezapírají strach a přitom dovedou být i v mezních situacích lidští. Mezi nimi hlavní postavou je Jákob Heym, jenž milosrdnou lží o blízkosti svobody dodává spolutrpitelům odvahy a síly přežít a zachraňuje tak lidské životy. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR