Kniha se nezabývá podstatou tance samou ani taneční technikou, nýbrž dobovými společenskými aspekty jeho provozování a vnímání. Nepřímo vypovídá i o době autorově a o tom, jak tanec a jeho roli chápala tehdejší česká společnost. Poskytuje poučné informace o místně specifickém cechu tanečních mistrů, klasické pasáže o vlasteneckých bálech, o původu české polky i o tancích lidových, které byly skutečně české - v jejich co nejpodrobnějším líčení se odráží silně vlastenecký trend 19. stol., příklon ke všemu českému a lidovému. Publikace bohatá svým obrazovým materiálem, citacemi pramenů, dobových veršů, kritik a poznámek o tanci není taneční sbírkou nebo příručkou, která by poskytla podrobný návod, jak zatančit ten či onen tanec. Jedná se o vědeckou práci užívající srovnávací metodu, v níž Zíbrt poctivě a pečlivě cituje všechny prameny, které se mu podařilo objevit, každé tvrzení dokládá příslušným odkazem a jeho nečetné spekulace přesně odpovídají logickému odvozování vědeckého postupu. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU