Poutavá studie české bohemistky a překladatelky, působící na univerzitě ve švédském Lundu, odhaluje Hrabalovo úsilí o vytvoření čisté literární koláže, nesyžetového textu, jehož jednotlivé tematické prvky nejsou sjednoceny autorskou perspektivou. Postihuje Hrabalovu intenci aplikovat na literární tvorbu principy koláže výtvarné, opírající se o ideu, odvozenou od Lautréamonta ("Umění mohou dělat všichni".), soustřeďuje pozornost na Hrabalovo vědomé navazování na poetismus, surrealismus, poetiku Skupiny 42, ale i na Kafkovo či Haškovo dílo. Ze studia Hrabalových pracovních materiálů, výpisků a poznámek, uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, a ze srovnání s jejich předlohami, vyplynulo, že většina přejatých segmentů pochází z autentických textů jiných subjektů. Jsou to citáty z Lao-c'e, atributů světců, šachových mystérií, letáku o pohřbech, snáře, Pražských tajností od Popelky Biliánové či seznamu hraček. Vychází za podpory MK ČR a Nadace Charty 77. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz