"Mluvil jsem o herecké práci na divadle, ve filmu, v televizi, v rozhlase a snažil jsem se najít právě onu styčnou mez, onu zemi nikoho a obou, tedy herce a diváka, prostor rampy, kde končí svět hlediště a začíná svět scény, někdy až příliš uzavřený, dokončený, hotový (...) a jindy - kýženě a sladce zvoucí k účasti. Mluvil jsem o podílu diváka na předváděném, o jeho právu na tuto účast, ba o jeho povinnosti, a snažil jsem se tak - sobě i jemu - aspoň něco z toho vyslovit a vysvětlit..." Toto říká M. Horníček o svém pořadu besed s diváky na scéně pražského Semaforu a později i jinde, zvaném Hovory přes rampu, v knize, která atmosféru tohoto pořadu zachycuje. Jde o humorně psanou knihu o humoru a smíchu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR