V roce 1400 byl zavražděn Richard II., tiše a nenápadně, v roce 1800 byl spáchán mohutný bombový útok na Napoleona na rušné pařížské ulici. Tyto dva časově vymezující body symbolizují vývoj fenoménu atentát v období, ležícím mezi nimi. Od tichých, úzkostlivě tajených spiknutí středověku až k pompéznosti novověkého politického násilí, při němž je demonstrace atentátníkova světonázoru často důležitějším motivem než sama osoba oběti. Kniha mapuje historické pozadí známých i méně známých případů královského vraždění. Všímá si obrovského vlivu tohoto fenoménu na dějiny evropské civilizace, neboť nejde jen o přerušené životy lidí, hýbajících koly dějin, ale i o samotný strach z násilí, který tyto lidi často doslova ovládal a nutil je rozhodovat v intencích svého strachu, jehož vinou se stávali hysterickými a nebezpečnými svému okolí. Strach z násilného převratu stojí za mohutnými čistkami ve vládnoucích kruzích, ale třeba i za pozoruhodnými architektonickými úlety ve vládních palácích. Hlavním kladem knihy je fakt, že na základě atraktivního, ale seriózně zpracovaného tématu dokáže nenásilně seznámit čtenáře s kusem evropských dějin a vůbec dějin západní kultury a myšlení. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz