Současné období rozvinuté modernity uplatňuje institucionalizaci pochybování. Veškeré vědecké poznání se v teoretickém i praktickém smyslu stává revidovatelné. Jejím dalším typickým rysem je globalizující tendence, která zapojuje lidskou bytost do rozsáhlých systémů. Modernita má dynamickou povahu, neboť předjímá budoucnost a tak ovlivňuje další vývoj. Tento utopický realismus spojuje analýzu probíhajících jevů s anticipací budoucího vývoje. Utopická teorie vytváří předpoklady pro budoucí stav, čímž výrazně omezuje podstatu modernity. Jedná se o předpoklad fungování vzájemného propojení lokálního a globálního rozměru světa. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze