Stěžejní dílo české historiografie, ve kterém byla poprvé formulována filozofie českých dějin a idea českého národa. Jeho význam je zakladatelský. Na Palackého Dějiny navazovaly další generace českých historiků - většinou přitakáním, ale i polemikou. Práce měla ve své době vysoce mravní poslání. Jejím cílem byla obroda národa, obrana a oslava české minulosti, která měla být základem pro budoucnost. Základní koncepcí Palackého dějin je zápas mezi slovanským a germánským živlem. Periodizačním dělítkem je sled vlády společenských řádů - slovanského, domněle demokratického, a germánského, který ztělesňuje feudální nesvobodu a násilí. Těžištěm díla je husitství jako vrchol českých dějin a vítězství ideálu osobní, společenské a myšlenkově svobody. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU