Člověk Bernard je jedním z lidí, kteří jako by sami na sebe brali nemoc přítomného světa, hluboce ji přijímali a s vynaložením nejlepších sil své duše pracovali v sobě k jejímu překonání. Bernard si záhy uvědomí, že svět není v pořádku a toto rozhodnutí pro dobro mohlo být sotva počátkem cesty, kterou mu bylo nastoupit. Až skrze tuto účinnou lásku, stal se ze slabocha Bernarda, nevědoucího si rady se samým sebou, člověk již silný prostý trýznivých rozporů mezi svým svědomím a svými skutky. A historii této cesty od dětství až po zralé mužství, cesty při všech bludech tolik důstojné člověka, podává tento román. Není to příběh jen Bernardův, on nevytvářel jen sám sebe, více byl utvářen zkušenostmi, životem, to jest i lidmi, s nimiž ho moudrý osud svedl. Od starého rytířského děda Kryštofa a dobrého faráře Paryse až po soudobé přátele pražské a cizí. Je jich celá řada, jak světlých, tak odstrašujících postav. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU