Autor práce charakterizuje své dílo jakožto skicu, jejímž posláním je podat nástin úlohy kultury při vytváření české moderní společnosti. Základní rámec vývoje české kultury je dán vývojem kultury evropské a skica by měla připomenout občasný český podíl na tomto procesu, jakož i to, co snad činí českou kulturu nezaměnitelným prvkem v tomto širším civilizačním okruhu. Pojem modernosti je definován jako ta část minulosti, která je stále přítomná a nepropadla sítem dějin. Výklad je prezentován na výrazných momentech kultury hmotné a duchovní od poslední třetiny 18.stol. po předvečer 2.světové války. Kapitoly a části pojednávají zejména o formování české společnosti, vzdělanosti a jejích institucích, architektuře, hudbě, vědě a literatuře. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze