Kniha sleduje historii československé fotografie od chvíle, kdy se české a slovenské prostředí začalo podílet na dalším rozvoji a osudech tohoto média lidského poznání a vyjádření a kdy i naše země přispěla k technickému rozvoji tohoto vynálezu. Kniha esejistickou formou vyprávění přibližuje fotografickou tvorbu a specifické rysy české i slovenské fotografie v době mezi světovými válkami i v poválečné době. Autoři si všímají společenské a estetické funkce fotografie a sledují i její uměleckou, dokumentární, informativní a emotivní hodnotu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze