Autor - svého času vrcholný programatický zjev německého naturalismu v dramatu v době Bismarckova imperialismu, pro sociální a kritickou notu svých raných prací pokládaný zprvu za socialistu, avšak svým dalším vývojem k měšťáctví selhávající až k oficiálnímu projevu souhlasu s Hitlerovou "Třetí říší" - vytvořil r. 1893 satirický obraz té správy věcí obecních, která chce dobré chránit a špatné trestat a ve skutečnosti dobré trestá a špatné chrání. Rámcem komedie, odehrávající se na vesnici v předměstí Berlína, jsou jednak zapřísáhlí prušáčtí patrioti, ustavičně slídící po velezrádcích, a jednak svobodomyslní filistři, kteří se svým mudrlantstvím učinili neoblíbenými u policie. Ústřední postavou je pradlena Wolffová, pilná a v jádru řádná osoba, která však nepokládá za hřích trochu si zapytlačit u lidí, jimž nesejde na nějakém tom bobřím kožichu. Přednosta politické správy se pak honí za velezrádci a přitom zakopává o zloděje, aniž je schopen jej odhalit. - Satira je objektivním zobrazením německého měšťáctví, které ve svých důsledcích dalo vyrůst nacismu. (Podle F. Mehringa a J. Pokorného.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR