Bohatě ilustrovaná monografie se zabývá postavou moderní ženy a jejím odrazem ve vizuální kultuře první republiky.Hlavním smyslem publikace je kriticky zhodnotit, jak různé podoby a poslání moderní/civilizované ženy – tedy ženy nezávislé, pracující a bojující, jež se svým vzhledem, chováním a produkcí měla oprostit od ženy staré epochy – reflektovali meziváleční umělci, designéři, architekti, fotografové, filmaři či publicisté, a to jak muži, tak ženy. Kniha ukazuje, jak se imperativ civilizovanosti a pokrokovosti, jemuž představitelky příslovečného „druhého pohlaví“ v době první republiky čelily jako tvůrkyně i jako konzumentky moderní kultury, promítal do dobových tuzemských diskuzí o modernismu, avantgardě a ženské otázce. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze